Analýza pitné vody: Kritéria pro odběr vzorků pitné vody
Pitná voda je potravina podléhající zkáze. Nežádoucí změny nelze bez pomoci pomůcek zjistit. Proto jsou v mnoha budovách zákonem předepsány pravidelné kontroly pitné vody: V oblasti bytů se provádí kontroly jednou za tři roky, ve zdravotnictví nebo ubytovacím sektoru minimálně jednou za rok, většinou ale častěji. Aby byly výsledky analýzy pitné vody reprezentativní, je především nutné určit vhodná místa pro odběry vzorků a provést odborný odběr vzorků.
Jako každá potravina podléhá také pitná voda zkáze. Pokud je příliš dlouho nehybná, může dojít ke zdraví škodlivému rozmnožení bakterií, např. legionelly. V závislosti na účelu použití existují dva různé „údaje o spotřebě“ pitné vody: Pokud je pitná voda používána přímo jako potravina nebo k přípravě potravin, nesmí být v armatuře a rozvodu pitné vody nehybná déle než 4 hodiny. Pokud se používá po jiné účely jako umývání rukou nebo sprchování, nesmí uplynout víc než 72 hodin od posledního používání. 4 hodiny platí také pro kontrolu parametrů materiálů, které se mohou relativně rychle dostat do pitné vody. Max. 72 hodin platí pro mikrobiologické parametry, protože bakterie potřebují trochu času pro nadměrné rozmnožení. Je proto při pověřování kontroly vody důležité, přesně sdělit cíl inspekce, aby měla laboratoř správné nádoby na odběr vzorků a na místě pak provedla správný odběr. Odběr vzorků kvůli materiálu musí být například proveden jako S-0, S-1 a S-2 po čtyřhodinové stagnaci, zatímco se parametr určování „legionelly“ odebírá při běžném provozu.
Stejné platí také pro studenou pitnou vodu. Jak je známo, tak nesmí v systému a na každém odběrném místě po vypuštění maximálně 3 litrů překročit 25 °C, měřeno také v objemu 250 ml (VDI 6023 list1). Pokud existují známky, že teplota studené vody překračuje 25 °C, je i u tzv. „studené vody“ povinné provádět testování legionelly v pitné vodě (pracovní listy DVGW W 551). Přitom platí, že je nutné dodržet minimální počet míst pro odběry vzorků (viz. grafiku).