Trinkwasserhygiene_Drinking_water_hygiene_Header

Analýza pitné vody: Kritéria pro odběr vzorků pitné vody

Pitná voda je potravina podléhající zkáze. Nežádoucí změny nelze bez pomoci pomůcek zjistit. Proto jsou v mnoha budovách zákonem předepsány pravidelné kontroly pitné vody: V oblasti bytů se provádí kontroly jednou za tři roky, ve zdravotnictví nebo ubytovacím sektoru minimálně jednou za rok, většinou ale častěji. Aby byly výsledky analýzy pitné vody reprezentativní, je především nutné určit vhodná místa pro odběry vzorků a provést odborný odběr vzorků.

Jako každá potravina podléhá také pitná voda zkáze. Pokud je příliš dlouho nehybná, může dojít ke zdraví škodlivému rozmnožení bakterií, např. legionelly. V závislosti na účelu použití existují dva různé „údaje o spotřebě“ pitné vody: Pokud je pitná voda používána přímo jako potravina nebo k přípravě potravin, nesmí být v armatuře a rozvodu pitné vody nehybná déle než 4 hodiny. Pokud se používá po jiné účely jako umývání rukou nebo sprchování, nesmí uplynout víc než 72 hodin od posledního používání. 4 hodiny platí také pro kontrolu parametrů materiálů, které se mohou relativně rychle dostat do pitné vody. Max. 72 hodin platí pro mikrobiologické parametry, protože bakterie potřebují trochu času pro nadměrné rozmnožení. Je proto při pověřování kontroly vody důležité, přesně sdělit cíl inspekce, aby měla laboratoř správné nádoby na odběr vzorků a na místě pak provedla správný odběr. Odběr vzorků kvůli materiálu musí být například proveden jako S-0, S-1 a S-2 po čtyřhodinové stagnaci, zatímco se parametr určování „legionelly“ odebírá při běžném provozu.

Odběr vzorku z pitné vody: Správné místo pro odběr vzorku za účelem analýzy pitné vody

Za účelem kontroly přítomnosti legionelly je nutné, aby byly v rozvodech pitné vody nainstalována vhodná a reprezentativní místa pro odběry vzorků. Za jejich instalaci zodpovídá podle § 41 německého zákona o pitné vodě 2023 provozovatel. Logicky si přitom nechá poradit o odborných projektantů, řemeslníků nebo znalců. Pouze u prověřování systému ohledně přítomnosti legionelly je povoleno používat vzorky ze speciálních ventilů např. rohových ventilů - ale nikoliv na zjišťování jiných parametrů. Místo, na které se vztahuje dodržování zákona o pitné vodě, je podle § 10 výstup na odběrném místě. Odběr vzorků pitné vody musí probíhat zde - a ne například na vyplachovacích ventilech. Od tohoto požadavku vás neosvobodí koncové vyplachovací ventily ani náročná potrubní vedení.

Skupina Druh armatur Vhodné jako místa pro odběr vzorků? 1 Umyvadlové, sprchový a vanové armatury atd. s integrovaným termostatem Ne 2 Armatury s předřazenými termostaty s rohovým ventilem nebo centrálním směšováním Ne 3 Elektronické armatury se směšovacím hřídelem Ano, pokud jsou předuzávěry před odběrem vzorků příslušně uzavřeny 4 Armatury s pákovou směšovací baterií a samouzavírací armatury s mechanickým omezovačem teploty Ano, pokud jsou předuzávěry před odběrem vzorků příslušně uzavřeny

Povinnosti provozovatele rozvodu pitné vody: Mezní hodnoty teplot

Provozovatel musí dále zajistit, aby byly všechny oblasti rozvodu pitné vody v takovém technickém stavu, ve kterém je možné při pravidelném používání dopravovat bezvadnou pitnou vodu do každého odběrného místa. Neexistuje ochrana stávajících zastaralých rozvodů, pokud může v případě odchylky dojít k ohrožení lidského zdraví. Například musí mít výstupní pitná voda u velkého zařízení na ohřev pitné vody (zásobník nad 400 litrů a/nebo nejdelší průtočná cesta k nejvzdálenějšímu odběrnému místu má objem víc než 3 litry) minimální teplotu 60 °C. Zatím není v předpisech na tomto místě řeč o nejvyšší hodnotě. Za účelem ochrany studené pitné vody proti nadměrnému ohřevu a kvůli minimalizaci nákladů na energie je rozumné, aby teplota vody nepřekročila 65 °C. Navíc musí teplota teplé vody po vypuštění 3 litrů dosahovat na každém odběrném místě (VDI 6023 list 1, tab. 1) minimálně 55 °C. Určuje se u objemu 250 ml. Zastaralé pravidlo 30 sekund na základě normy DIN 1988-200 již není z důvodu nestanovených rámcových podmínek jako „litrového výkonu“ armatury nebo objemu pro odběr vzorku možné používat.

Stejné platí také pro studenou pitnou vodu. Jak je známo, tak nesmí v systému a na každém odběrném místě po vypuštění maximálně 3 litrů překročit 25 °C, měřeno také v objemu 250 ml (VDI 6023 list1). Pokud existují známky, že teplota studené vody překračuje 25 °C, je i u tzv. „studené vody“ povinné provádět testování legionelly v pitné vodě (pracovní listy DVGW W 551). Přitom platí, že je nutné dodržet minimální počet míst pro odběry vzorků (viz. grafiku).

Hlavní 3 kritéria pro odborný odběr vzorků pitné vody

  1. odborný výběr reprezentativních míst pro odběr vzorků odběr vzorků přes vhodná zařízení, při kontrolách dle účelu b, tj. bez regulátoru proudu, ruční sprchy nebo sprchové hadice odběr vzorků výhradně v používaných místech rozvodu a za „běžného provozu“

Související témata