DVGW (Německý plynárenský a vodárenský neziskový spolek) potvrzuje: Hygiena pitné vody a úspora energie nejsou protiklad - za určitých podmínek
Čas k přečtení 5 minuty
„Úspory energie v oblasti teplé vody – je to možné?“ Touto otázkou se zabýval Německý plynárenský a vodárenský neziskový spolek (DVGW) ve své nejnovější studii. Aktuálně zveřejněný dokument potvrzuje skutečnost, kterou se firma SCHELL také již zabývala: a sice, že šetření vodou a úspory energie jsou možné pouze za určitých podmínek, aniž by nedocházelo k ohrožení hygieny pitné vody. Které podmínky to konkrétně jsou, jsme shrnuli níže, vždy s ohledem na hlavní kritérium „Ochrana zdraví má přednost před úsporou energie“, jak vyžaduje také německý stavební energetický zákon GEG.
Snížit teplotu teplé vody?
Krátkodobá opatření na úsporu energie ve stávajících budovách změnou chování uživatelů a omezovači průtoku
Krátkodobá opatření na úsporu energie ve stávajících velkých komplexech
Dlouhodobá opatření na úsporu energie
Snížit teplotu teplé vody?
DVGW je obecně proti snižování teploty teplé vody (PWH). Důvod: „Teplota je důležitým aspektem při snižování pravděpodobnosti rozmnožování legionelly … (teplota) je v oblasti teplé vody jediné opravná veličina, která bezpečně zabraňuje rozmnožování legionelly.“ Z tohoto důvodu musí mít ve velkých komplexech teplá pitná voda (PWH) nejméně 55°C a sice v každém místě budovy a studená pitná voda (PWC) nesmí být teplejší než 25°C. Dr. Peter Arens, odborník na hygienu u společnosti Schell, ví: „S ohledem na tento požadavek je přesto možné provést tu a tam různá nastavení a dosáhnout snížení nákladů na energie.“
Krátkodobá opatření na úsporu energie ve stávajících budovách změnou chování uživatelů a omezovači průtoku
Především uživatelé mohou dle DVGW svým chováním mnoho ovlivnit: Kdo spotřebovává méně teplé vody, šetří energii na ohřev a tím i náklady. Důležité parametry přitom jsou množství vody, nastavená používaná teplota ne vyšší než 55°C na každém odběrném místě a doby používání. „U odběrných míst s vysokou spotřebou a častým používáním lze dosáhnout velkých úsporných efektů pomocí úsporných armatur nebo omezovačů průtoku,“ říká Dr. Peter Arens. Doporučujeme dynamické regulátory proudu, jaké má v sortimentu společnost Schell a které omezují množství vody nezávisle na tlaku. Pokud je na umyvadle zabudován rohový ventil Schell, je možné snížit množství vody přes tento ventil.
- U stávajících budov je rozvod pitné vody koncipován u sprch na 9 l/min a u umyvadlových armatur na 4,2 l/min, pokud jsou rozvody pitné vody naplánovány a realizovány dle DIN 1988-300 (2012). V praxi však často najdete vyšší průtoky pitné vody. V případě omezení průtoku na uvedené hodnoty, lze většinou počítat s úsporou kolem 40 % studené, teplé a odpadní vody bez omezení hygieny.
- U silně navštěvovaných oblastí jako toalety na letištích, veřejné toalety ve správních budovách, nemocnicích atd. lze průtok na umyvadlech omezit na 3 l/min, pokud tu je četnost používání velmi vysoká.
Krátkodobá opatření na úsporu energie ve stávajících velkých komplexech
- Takzvané spínání proti legionelle (např. zahřívání vody 1 týdně nebo denně na 70 °C v nočních hodinách) lze vypnout: V dobře fungujících rozvodech teplé vody s minimální teplotou 55 °C nemá toto spínání po stránce hygieny pitné vody žádný užitek.
- Oběhové čerpadlo lze u hygienicky dobře fungujících rozvodů pitné vody vypínat až na osm hodin v kuse. Oproti běžným zvykům by to mělo být přes dne, kdy stejně dochází ke spotřebě teplé vody.
Dlouhodobá opatření na úsporu energie
Obecně jsou novostavby po energetické stránce většinou podstatně efektivnější než starší budovy se staršími rozvody pitné vody. „Během plánování lze totiž rozvod pitné vody optimálně navrhnout, takže je možné podstatně snížit investiční a provozní náklady,“ vysvětluje Dr. Peter Arens. DVGW radí: U novostaveb nebo při rekonstrukcích stávajících budov musí být dimenzování ohřevu pitné voda a potrubních vedení a armatur atd. přizpůsobeno skutečné spotřebě. V případě rekonstrukcí to nemusí nutně znamenat kompletní odstranění rozvodu pitné vody.
K tomu doporučuje Dr. Peter Arens používat při plánování více instalace s T-kusy a menší průtokové výkony na všech odběrných místech, aby byl rozvod pitné vody pokud možno štíhlý. „Dimenzování rozvodu pitné vody by mělo být koncipováno na menší výpočtové průtoky než jsou hodnoty doporučené normou DIN 1988-300 tabulka 2. To je podle upozornění pod touto tabulkou také výslovně dovoleno.“ Tímto způsobem lze úsporný potenciál optimálně využít u investičních a provozních nákladů.
Závěr
V své nové studii „Úspory energie v oblasti teplé vody – je to možné?“ uvádí DVGW kromě jiného krátkodobá a dlouhodobá opatření, s jejichž pomocí lze snížit náklady na teplou vodu, aniž by došlo k ohrožení hygieny pitné vody. Poskytuje provozovatelům výhodné rady jak šetřit vodou a energiemi bez ohrožení kvality pitné vody. Mnoho těchto rad nezpůsobuje žádné další náklady. Navíc dnes již existují všechna potřebná řešení na úsporu vody u firem, které jsou jako společnost Schell již po desetiletí aktivní v zemích s nedostatkem vody jako Španělsko nebo Indie. Přitom platí i nadále zásada: Ochrana zdraví má přednost před úsporou energie.