Nová sbírka předpisů DVGW W 551-4 (A) pro bakterii Pseudomonas aeruginosa – Co musí provozovatelé vědět

Dobré zprávy na začátek: Zdravé osoby zpravidla nejsou bakterií Pseudomonas aeruginosa ohroženy. Ovšem ve zdravotnických zařízeních a ve školkách je význam bakterie tím větší. Pro mnoho lidí z oblasti sanitární, topenářské a kanalizační branže je ovšem tato bakterie většinou neznámá – protože kontrola výskytu je povinná pouze v několika málo zařízeních, pravidelná kontrola však není předepsána zákonem o pitné vodě. V březnu 2024 byla zveřejněna sbírka předpisů DVGW W 551-4, která obsahuje první předpisy týkající se této bakterie a obsahuje souhrn všech důležitých informací. Kde a kdy musí být kontrolován výskyt bakterie Pseudomonas a kdy kontrola nedává smysl nebo není povinná, je uvedeno v tomto příspěvku.

Nárůst případů?

V těchto budovách je kontrola výskytu povinná

Budovy, na které se nevztahuje povinná kontrola, a speciální případy

Co se následuje v případě pozitivní nálezu?

Zvyšuje se počet kontaminací bakterií pseudomonas aeruginosa?

Aktuálně je zřejmé, že se případy kontaminace bakterií Pseudomonas aeruginosa v budovách a distribučních centrech množí. Je však těžké posoudit, zda se skutečně jedná o růst počtu případů nebo to je jen zvýšená pozornost veřejnosti na tyto zprávy. Bez pochyb lze však podotknout, že roste počet budov, které jsou bez příčiny kontrolovány ohledně přítomnosti bakterie Pseudomonas aeruginosa, přestože neexistuje povinnost kontroly provádět.

Odborník na hygienu firmy SCHELL a spoluautor sbírky předpisů DVGW W 551-4 (A) pan Dr. Peter Arens si myslí, že existuje především jeden důvod, proč se zbytečné kontroly výskytu Pseudomonas aeruginosa provádějí: Lidé interpretují jedno doporučení ve sbírce pravidel Spolkového úřadu pro životní prostředí nesprávně.

 

Myslí si, že existuje povinnost kontroly ohledně výskytu Pseudomonas aeruginosa u všech nových nebo výrazně upravených rozvodů pitné vody. To ovšem není pravda. Protože i tyto výrok se vztahují pouze na budovy, u kterých je kontrola povinná.

Dr

Odborník na hygienu od firmy SCHELL Dr. Peter Arens

Budovy s povinností kontroly

Budovy, kterých se povinné kontroly skutečně týkají jsou v nové sbírce předpisů SHK jasně stanovené. Alespoň jednou ročně by měly být zkontrolovány budovy zdravotnických zařízení jako jsou nemocnice, pečovatelské domy, polikliniky, ale také zařízení pro ambulantní operace jako jsou stomatologické ordinace a školky. Tato zařízení jsou v DVGW W 551-4 (A) označeny jedním termínem „Prioritní veřejná zařízení“. Tyto roční kontroly mají být zahájeny ihned po instalaci nebo při větších přestavbách rozvodu pitné vody.

    Povinnost kontroly: Prioritní veřejná zařízení

    1. Nemocnice a pečovatelská zařízení (domovy důchodců, pečovatelské domy),
    2. zařízení pro ambulantní operace, dialyzační střediska, polikliniky, porodnice, rehabilitační zařízení,
    3. školky.“

    Budovy, na které se nevztahuje povinná kontrola, a výjimky

    Zařízení jako hotely, obytné a kancelářské budovy nepodléhají povinnosti kontroly výskytu bakterie Pseudomonas aeruginosa. Protože: Patří k „neprioritním“ resp. „ostatním budovám“, jak DVGW W 551-4 tyto budovy označuje. Existuje však jedna výjimka: Pokud je například rekreační zařízení přednostně využíváno osobami s cystickou fibrózou, může být průzkum pitné vody i v této budově nařízen hygienickým úřadem na základě zvážení rizik. Bezdůvodné kontroly těchto budov však mohou mít drahé následky. Pokud totiž dojde k prokázání přítomnosti potenciálního patogenu, - nezávisle na tom, zda podléhá budova kontrolní povinnosti - je situace mnohem složitější: U rozvodu pitné vody bude nutné provést sanaci a nález musí být od uvedení do provozu nahlášen na hygienickém úřadě, předtím však nikoliv.

      Budova nepodléhající kontrolní povinnosti: neprioritní veřejná zařízení

      1. Školy
      2. Hotely, ubytovny pro mladé
      3. Jiná vzdělávací zařízení, domovy, rekreační zařízení a podobná zařízení
      4. Sportoviště
      5. další společenská ubytovací zařízení podle § 36 IfSG, zařízení podle § 1 odst. 1 až 5 zákona o sociálních službách, pečovatelská nebo sociální zařízení, která jsou srovnatelná se zařízeními uvedenými pod 1 a 2, ubytovny pro osoby bez domova, ubytovny pro žadatele o azyl, pozdější vystěhovalce a uprchlíky, jiné hromadné ubytovny a nápravná zařízení.

      Pozitivní nález: A co teď?

      Stejně jako se liší kontrolní povinnost rozvodů pitné vody u Legionelly a bakterie Pseudomonas aeruginosa, existují i při hodnocení nálezů velké rozdíly

      Obecně známá je technická kontrolní hodnota pro Legionelly, která musí být menší než 100 KTJ/100 ml. Mezní hodnota pro Pseudomonas aeruginosa je přitom podstatně nižší. Hodnota musí být nižší než 1 KTJ ve 100 ml vody a platí pro všechny budovy, ve kterých byla prokázána přítomnost bakterie Pseudomonas aeruginosa.

      Obecně je při každém pozitivní nálezu nezbytné zjistit a odstranit příčinu. Ovšem jen ve zdravotnických zařízeních a školkách pak je okamžitě nutné rozhodnout o ochranných opatřeních jako jsou sterilní filtry. U neprioritních a ostatních zařízení jsou ochranná opatření zpravidla nutná až od hodnoty nad 10 KTJ/100 ml. Ve výsledku to však rozhoduje hygienický úřad na základě posouzení rizik, například pokud se v místě zdržují mimořádně citlivé osoby. Obecně platí, že jsou sterilní filtry v těchto zařízeních spíše výjimkou než pravidlem - a v případě jejich použití jde často pouze o některé mimořádně citlivé oblasti, např. kde dochází k rozprašování pitné vody.

      Dále je možné v těchto neprioritních a ostatních zařízeních tolerovat hodnoty do 10 KTJ/100 ml po dobu maximálně 3 měsíců. To znamená, tyto rozvody pitné vody lze zprovoznit, pokud je zajištěn řádný provoz.

      Jakým způsobem lze do velké míry zabránit kontaminaci bakterií Pseudomonas aeruginosa a co je nutné dodržet při mikrobiologické sanaci rozvodu pitné vody, o tom pojednává část 2. našeho článku na téma Pseudomonas aeruginosa.

      Související témata