U zákonem předepsaných odběrech vzorků pitné vody podle zákona o pitné vodě 2023 dochází vždy k novým chybám. Následky jsou nespolehlivé laboratorní výsledky a tím potenciální nezjištěné zdravotní riziko. Aby mohla být analýza pitné vody výstižná a poskytovala spolehlivé výsledky, je nutné, aby se zabránilo některým typickým chybám při odběru vzorků pitné vody.
Podle zákona o pitné vodě 2023 jsou provozovatelé rozvodů pitné vody při komerčních nebo veřejných činnostech povinni pravidelně provádět testy pitné vody. Definice těchto rozdílných činností najedete v německém předpisu pro pitnou vodu TrinkwV, § 2. Přitom se testuje, zda se v pitné vodě vyskytují potenciální choroboplodné zárodky nebo došlo k překročení stanovaných mezních hodnot pro jiné mikrobiologické a chemické parametry. Zde vám poskytneme přehled častých dotazů a chyb při odběr vzorků pitné vody.
Kdo smí provádět odběr vzorků pitné vody?
Německý zákon o pitné vodě 2023 požaduje „zajišťování požadovaných kontrol pitné vody včetně odběru vzorků […] pouze od k tomu povolených kontrolních orgánů“ (§ 39 Odst. 1 TrinkwV). Analýzou pitné vody nebo odběrem vzorku pitné vody nesmí být v žádném případě pověřen instalatér nebo jiní poskytovatelé služeb ani je nesmí vykonávat provozovatel sám. Tyto vzorky jsou nepřípustné. Pouze akreditované kontrolní orgány smí provádět odběr vzorku.
Kde se provádí odběr vzorků pitné vody?
Častým výrokem hygieniků je, že většina chyb vzniká při odběru vzorků pitné vody a nikoliv v laboratoři. Proto je volba míst pro odběr vzorků v rozvodu pitné vody stejně tak důležitá pro výsledky analýzy pitné vody jako odborný postup při odběru samotném. Podle zákona o pitné vodě musí být provedeny odběry s výjimkou parametrů pro legionellu na výstupu odběrného místa. Při testu ohledně přítomnosti legionelly musí být v objektech s mechanickou nebo termostatickou ochranou proti opaření, například v domovech důchodců a školkách, používán ventil na odběr vzorku , aby se zabránilo odebrání vzorku ze smíšené vody.
Také v případě systematické analýzy ohledně přítomnosti legionelly doporučujeme speciální ventily na odběru vzorků. Přesné stanovení vhodných místo pro odběr vzorku by měli určit hygienicky a technicky kompetentní odborní projektanti, odborní řemeslníci nebo znalci.
Co není při odběru vzorků pitné vody dovoleno?
Vždy se stává, že dochází k běžnému odběru vzorku v bytech, které nejsou používány z důvodu dovolené nebo z důvodu stěhování. Tento poustup je spojen s vysokými následnými náklady. Navíc si protiřečí s cílem kontroly zákona o pitné vodě z roku 2023, i když je tento byt stanoven jako místo odběru vzorku. V těchto případech by měla být využita preventivně stanovená „alternativní místa odběru“ vzorků pitné vody. Německý spolkový úřad pro životní prostředí se vyjadřuje takto: „Odběr vzorku se provádí během řádného provozu rozvodu pitné vody. Dočasné zvýšení teploty v zásobníku na teplou vodu, proplachy nebo dezinfekce rozvodu pitné vody před odběrem vzorku záměrně protiřečí cílené ochraně dle TrinkwV.“ Tím se jasně prohlašuje, že by nepoužívané oblasti rozvodu neměly být použit k odběru vzorku a veškerá „zvláštní opatření“ jsou zakázána, pokud mají vliv na výsledek kontroly analýzy pitné vody, především pak taková, která by nález „zkrášlovala“. To naopak znamená, že je každá ruční nebo automatizovaná výměna vody, například pomocí systému pro hospodaření s vodou, před odběrem vzorků pitné vody povolena, pokud se provádí například vždy ráno kolem 6.00 hodině před vlastním provozem.
Je nutné i u malých rozvodů provádět analýzu pitné vody?
Zákon o pitné vodě 2023 nepředepisuje analýzy pitné vody u malých rozvodů. Průzkum LeTriWa Institutu Roberta Kocha však ukazuje, že k onemocněním a případům úmrtí v souvislosti s legionellou došlo přibližně v 43 % u rozvodů pitné vody, které nepodléhají povinnosti kontrol, tedy v malých rozvodech a především v zařízeních s decentrálním ohřevem pitné vody. Zde jsou známé dvě hlavní příčiny: zaprvé příliš sporadické používání (Prof. Hippelein, Kiel), zadruhé již existující kontaminace studené pitné vody legionellou následkem příliš vysokých teplot výrazně nad 25 °C a po delší dobu. Především následkem těchto dvou podmínek se mohou teplomilné legionelly nadměrně rozšířit i ve „studené pitné vodě“ nebo vychlazené teplé vodě centrálního ohřevu pitné vody. Při ohřevu studené vody nedochází k dostatečné eliminaci legionelly, protože k tomu nestačí kontaktní doba ve výměníku tepla. Protože i při 70 °C je potřeba minimálně 3 minuty, při 60 °C dokonce 30 minut. Za těchto okolností doporučuje RKI v případě onemocnění a při podezření na přítomnost legionelly v pitné vodě, testovat i zařízení, u kterých testování není povinné.