Vývoje v oblasti potrubního vedení

Příliš dlouhé stagnace pitné vody v rozvodu mohou způsobit usazeniny a mikrobiologické problémy. Aby bylo možné je minimalizovat, hraje velkou roli při zachování hygieny pitné vody potrubní vedení. Současně s tím, jak se dostávalo zachování kvality vody v budovách od 90tých let minulého století postupně do povědomí zákonodárců, hygieniků, developerů, řemeslníků a provozovatelů, si začal i průmysl lámat hlavu nad tím, jaká by mohla nabídnout řešení pomocí optimalizace produktů. Níže si můžete prohlédnout shrnutí nejdůležitějších vývojů v oblasti potrubního vedení a prozradíme vám také, proč jsou instalace T-kusů ve většině případů nejefektivnější a nejhygieničtější volbou pro rozvody pitné vody.

Základním předpokladem pro zachování kvality pitné vody v rámci rozvodu pitné vody je pravidelná výměna vody na všech odběrných místech. Poprvé to bylo povinně stanoveno v tehdejší směrnici VDI/DVGW 6023 v roce 2013. Již tehdy poukazovala aktuální zjištění na to, že se nevyužívaná odběrná místa stávají slepými vedeními, která jsou nezávislá na potrubním vedení. Aby byla umožněna pravidelná a úplná výměny vody již při „normálním provozu“, měl by být rozvod pitné vody co možná nejkratší. To znamená, že by měl vykazovat co možná nejmenší objem vody a nejmenší povrch. Také pro počet odběrných míst platí: naplánovat jich tolik, kolik je nezbytně nutné a co možná nejméně. Tak je možné zajistit značnou výměnu vody již při normálním provozu. Krátké rozvody pitné vody navíc znamenají nižší nákladů na materiál a energie. Takto jsou již od začátku hygiena pitné vody, úspora energie a vody v rovnováze – a to platí i pro proplachy usazené vody z důvodu přerušení provozu.

Trysky Venturi v rozvodech s klasickou cirkulací

U rozvodů z plastu jsou cirkulační rozvody s připojením všech odběrných míst jedné užitkové jednotky velmi rozšířené. Přitom je připojen jednoduchý rozvaděč k rozdělovacímu vedení a spojuje oba konce cirkulace. Od ISH 2007 existuje možnost připojit odběrná místa pomocí trysek Venturi a rozvodů s klasickou cirkulací. U rozvodů s klasickou cirkulací jsou odběrná místa jednoho užitkového vedení také navzájem spojena přes cirkulační vedení, ale oba konce cirkulace vedou k jedné trysce Venturi. Tato tryska Venturi je zabudována přímo do rozvodného vedení. Každá tryska Venturi způsobuje při průtoku vody pokles tlaku mezi oběma konci připojené cirkulace. To způsobuje, že při každém průtoku vody v rozvodném vedení protéká pitná voda také vždy přes příslušnou připojenou cirkulaci. Tento princip však funguje pouze jedním směrem, což je nutné zohlednit! To znamená, že se, pokud je v předchozí cirkulaci používáno odběrné místo, neděje v následujících cirkulacích nic. Dále je v případě úplné výměny vody potřeba mimořádně velké množství vyplachovací vody, protože při vyplachování konců protéká cirkulací pouze 10% pitné vody a 90% protéká přímo tryskami Venturi. Takto se při každé výměně vody dostává vždy i část vody ze stagnace z první cirkulace do každé další cirkulace - takže se mohou přenášet hygienické problémy bez nadměrné výměny vody rychle do celé budovy. Z tohoto důvodu je pochopitelné, že i tento druh instalace není dle německého předpisu pro pitnou vodu (DVGW W 551-4, VDI 6023 list 1) osvobozený od povinnosti používat každé odběrné místo. Jen takto lze zabránit nepovoleným slepým vedením. Navíc je i z energetických důvodů nutné kriticky zvážit rozvody s klasickou cirkulací. Ve srovnání s rozvody pomocí T-kusů mají o přibližně 25 % větší objem vody a zabírají téměř o třetinu větší plochu, přes kterou dochází ke zbytečným ztrátám tepla při cirkulaci resp. absorpci letního tepla studenou vodou a ukládání v nadměrném objemu vody.

Alternativa: Řadové potrubní vedení

Další možností byla řadová potrubní vedení, u kterých jsou zřídka používaná odběrná místa, jako jsou armatury na koupelnových vanách nebo vedení k zavlažování zahrady, připojeny do cirkulace. U těchto rozvodů bylo doporučováno umístit často používaná odběrná místa jako je WC nakonec rozvodu. Později byla tato odběrná místa většinou nahrazena vyplachovací stanicí, protože tehdy ještě téměř neexistovaly elektronické odběrné armatury s vyplachovací funkcí. Ale z důvodu malé vypočítané průtočnosti běžně pouze 4 nebo 10 l/min mohou sice vyplachovací stanice podpořit celkovou výměnu vody, ale téměř nedocílí relevantní rychlosti proudění ve větších rozvodných vedeních nebo cirkulacích. K tomu je potřeba aktivace více vyplachovacích stanic nebo armatur současně (VDI 6023 list 1). Měly by být dosahovány vysoké průtočné rychlosti o hodnotě 1 m/s, aby se vytvořilo nejen turbulentní proudění ale také „čisticí“ průtoková rychlost. Pokud tomu tak není, mohou se tvořit sedimenty a k výměně vody dochází pouze v prostřední části potrubí. Tento případ se označuje jako fenomén potrubí v potrubí.

Instalace pomocí T-kusu: V současné době nejlepší volbou pro hygienické potrubní vedení

Menší rozměry potrubí, těsnění a držáků trubek umožňují díky menšímu množství materiálu ekologičtější a levnější řešení ve srovnání s velkorozměrovými potrubími. Díky menšímu objemu vody není snadnější jen výměna vody - dalším vedlejším efektem jsou menší povrchy, které umožňují u cirkulačních vedení menší tepelnou ztrátu a které také chrání studenou pitnou vodu před zbytečným zahříváním. Tyto argumenty a nové poznatky z teorie a praxe mají za následek, že se dnes znovu používají (měly používat) převážně rozvody pitné vody pomocí T-kusu. Pouze nezbytná, ale málo používaná, odběrná místa jsou koncipována formou řadového přívodního vedení nebo rozvodů s klasickou cirkulací. Osvědčené rozvody pomocí T-kusů poskytují developerům, řemeslníkům a provozovatelům různé výhody:

• Po hydraulické stránce jasné průtokové trasy
• Snadná instalace
• Menší objem vody (-25 %)
• Menší styčná plocha (-29 %)
• Vysoká úspora nákladů, jen 21 % za materiál

Příklad z praxe: Tak úsporné jako rozvody T-kusy

Mimořádně velký potenciál úspory lze názorně předvést na příkladu z praxe. Zde byly pro reálný objekt, gymnázium se sportovní halou, vypočítány rozdíly mezi variantami rozvodu s T-kusy, řadového přívodního vedení a „rozvodem s klasickou cirkulací“ po stránce objemu vody v litrech, vnitřní styčné plochy v metrech čtverečních a objemu vody v přívodních vedeních.

Druh rozvodu „s cirkulací v cirkulaci“ vykazuje největší objem vody a největší vnitřní styčnou plochu, zatímco je rozvod pomocí T-kusů nejhorší po stránce objemu vody v přívodních vedeních s 0,16 litry na odběrné místo.

Ve zkoumaném objektu byly náklady na materiál za rozvod pomocí T-kusů o přibližně 21 % resp. 53 000 € menší než náklady (bez montáže) za rozvod s klasickou cirkulací (zdroj: Kurzstudie der FH Münster, Prof. Dr. Franz-Peter Ing. Schmickler, M.Eng. Stefan Cloppenburg).

Další informace ohledně efektivního a hygienického projektování rozvodů pitné vody najdete zde.