Nápravné opatření u rozvodů pitné vody v případě výskytu bakterie Pseudomonas aeruginosa

Obzvlášť ve zdravotnických zařízeních a školkách, tedy v místech, kde se zdržují zranitelné osoby, je Pseudomonas aeruginosa nebezpečím pro zdraví, které je nutné brát vážně. V nemocnicích se jedná o druhou nejčastější příčinu zápalu plic, třetí nejčastější příčinu infekcí močovodu a osmou nejčastější příčinu otravy krve. Jak je v ideálním případě možné zabránit výskytu Pseudomonas aeruginosa v rozvodech pitné vody a v nejhorším případě provést správně nápravu, zjistíte zde.

Zdroj nebezpečí z důvodu kontaminace výrobku a jak mu lze zabránit

Pro zabránění kontaminace rozvodu pitné vody bakterií Pseudomonas aeruginosa je ve sbírce předpisů DVGW W 551-4 (A) samostatná kapitola. Její název je trochu složitý „Primární preventivní opatření: Prevence kontaminací“ a je určena jak výrobcům, plánovačům, řemeslníkům tak i provozovatelům.

Zatím co se Legionelly dostávají do rozvodu pitné vody vždy přes pitnou vodu od dodavatele pitné vody v extrémně nízkých koncentracích, není tento způsob přenosu pro bakterii Pseudomonas aeruginosa sice vyloučený, ale dochází k němu velmi zřídka. Zpravidla se tato bakterie dostává do rozvodu přes ve výrobě kontaminované konstrukční díly. Aby se tomu zabránilo, je hygienická výroba konstrukčních dílů velmi důležitá. V zásadě jde o to, otestovat všechny konstrukční díly v suchém stavu. Pokud však není možné zabránit testování ve vodě z důvodu nastavovacích a kalibračních prací, je nutné použitou testovací vodu ověřit nejen po stránce parametrů zákona o pitné vodě, ale navíc ohledně přítomnosti bakterie Pseudomonas aeruginosa. Mimořádně citlivé a rychlé jsou metody bez kultivace mikrobiálních kultur, jako je metoda Pseudalert nebo genové sondy.

Jaká pravidla platí pro výrobu?

Jakým způsobem se mohou plánovači a řemeslníci chránit před výrobky kontaminovanými z výroby, je uvedeno ve sbírce předpisů DVGW W 551-4 (A) a v VDI 6023 list 1: Doporučujeme, požadovat na seznamu výkonů a při objednávkách ve velkoskladu hygienicky bezvadné výrobky. To je zajištěno například tehdy, pokud je těsnost výrobků u výrobce testována za sucha a nikoli za použití vody. U sanitárních armatur to je bez problémů možné, jak dokazuje SCHELL. Přesto se ještě stále nejedná o standardní postup v branži.

Za mokra testované konstrukční díly: Na co je nutné dát pozor?

Existují však také produkty, které je nutné během výroby přivést do styku s vodou, především z důvodu nastavovacích a kalibračních prací. U nich musí být podle předpisů DVGW W 551-4 (A) k dispozici hygienický koncept od výrobce až do místa instalace. Jedná se především o vodoměry, pojistná ústrojí, zařízení na zvyšování tlaku a často také konstrukční díly se skříní z litiny, přitom se právě u nich testuje těsnost mnohem spolehlivěji vzduchem než vodou.

Obecně platí, že mají i všechny za mokra testované konstrukční díly hygienicky čisté povrchy, pokud je testovací voda v pořádku, tedy pokud splňuje předpisy pro pitnou vodu a navíc není kontaminovaná bakterií Pseudomonas aeruginosa. Tyto a mnoho dalších požadavků vypracoval například úřad VDMA AK Hygiene již před přibližně 10 lety pro své členy, ale také v dalších pravidlech jsou pro výrobce uvedeny důležité informace: pro zařízení na zvyšování tlaku například v DVGW W 551-7 (M), pro vodoměry v twin č. 10 a č. 11 a pro další konstrukční díly v DVGW W 551-4 (A).

Pseudomonas aeruginosa ve zdravotnických zařízeních

Pseudomonas aeruginosa není podle předpisu pro pitnou vodu parametrem pro pravidelné kontroly pitné vody, pokud voda není plněna do lahví. Protože: Pseudomonas aeruginosa obecně není nebezpečná pro běžné občany. Ovšem od roku 2006 a nově také v roce 2017 vydal Spolkového úřadu pro životní prostředí po konzultaci s komisí pro pitnou vodu doporučení, že by měl být tento parametr v nemocnicích a dalších zdravotnických zařízeních a pečovatelských domech také měřen.

Především Deutsche Gesellschaft für Krankenhaushygiene (DGKH - Německá společnost pro hygienu v nemocnicích) a tudíž i prof. Dr. Dr. h.c. med. Martin Exner vždy opakovaně a s důrazem upozorňovali na důležitost bakterie Pseudomonas aeruginosa jako patogenu, který se přenáší vodou, především u takzvaných „nosokomiálních infekcí“, tedy infekcí, k jejichž nákaze dochází v nemocnicích. Pseudomonas aeruginosa je v těchto zařízeních druhou nejčastější příčinou zápalu plic, třetí nejčastější příčinou infekcí močovodu a osmou nejčastější příčinou otravy krve a je příčinou cca 7 500 úmrtí ročně, což je více než již dost vysoký počet případů úmrtí 3 000 způsobených Legionellou.

Jak se bakterie Pseudomonas aeruginosa rozšiřuje?

Pseudomonas aeruginosa je mimořádně nenáročná na živiny a může se usadit bez problémů i na nově vyrobeném povrchu. Ale potřebuje k tomu vodu. Kromě toho bakterie velmi dobře vytváří biofilm, ve kterém je z velké části chráněna proti vysušení, naší imunitě a proti chemický desinfekčním prostředkům. Pseudomonas aeruginosa se tak může vyskytovat v sifonech, na mýdle nebo v zařízeních na změkčování vody i v případě chemické desinfekce. Především se ale extrémně rychle šíří: Již během 20 minut dojde k jejímu zdvojnásobení, zatímco Legionella k tomu potřebuje 2 až 4 hodiny. Navíc se dokáže pohybovat a prorůstat i přes těsnění. Tím se vysvětluje, proč může dojít ke kontaminaci rozvodů pitné vody i přes málo používaná odběrná místa a proti směru toku. A oproti Legionelle může Pseudomonas aeruginosa dýchat v případě potřeby i bez kyslíku.

Bakterie Doba šíření Teoretický počet po 6 hodinách šíření Legionelly spec 120 až 240 min. (2 až 4 hod.) 6 bakterií XY 60 min. (1 hod.) 64 Pseudomonas aeruginosa 20 min. (0,3 hod.) 262.144 E.coli 20 min. (0,3 hod.) 262.144

Z důvodu mimořádně vysoké rychlosti šíření a obliby šíření ve studené pitné vodě je Pseudomonas aeruginosa tak důležitá pro hygienu pitné vody ve zdravotnických zařízeních a školkách a ukazuje se, proč je tak těžké se ji bránit.

Modernizace a kolaudační zkoušky

Největší slabina patogenu: Pseudomonas aeruginosa reaguje podstatně citlivěji na teplotu než Legionelly, již při teplotě cca 45 °C dochází k jejímu úhynu. Pro srovnání: U Legionelly je potřeba 70 °C po dobu 3 minut, aby došlo k její eliminaci, při 60 °C již cca 30 minut! Pseudomonas aeruginosa je tedy zpravidla bakterie, které postihuje studenou pitnou vodu (PWC), pokud je teplá voda zahřátá alespoň na 45 °C. Pokud je teplota nižší, jak je tomu u mnohých malých průtokových ohřívačů, může být situace kritická u pro teplou vodu. Tato bakterie se navíc velmi špatně prosazuje, pokud má konkurenci, a má proto problémy se usídlit ve starších rozvodech pitné vody.

Na základě těchto poznatků je pochopitelné, že při sanaci je dobré jako nápravný prostředek preferovat termickou dezinfekci ve spojení se zabezpečením řádného provozu.

Chemická dezinfekce nedosahuje požadované cíle, protože se Pseudomonas aeruginosa skryje v biofilmu. Ani náš imunitní systém s tímto biofilmem nic nenadělá. Bakterie ráda osidluje také těsnění, která při chemické dezinfekci z důvodu způsobu proudění nelze ošetřit. Naproti tomu se vysoké teploty dostanou do každého biofilmu a do každé nejmenší skuliny v rozvodu pitné vody, a to již díky tepelné vodivosti materiálů.

V jedné nově postavené ubytovně na středním Rýnu bylo nutné demontovat celý rozvod pitné vody ještě před uvedení do provozu, protože chemická dezinfekce nebyla úspěšná. Dojde sice spolehlivě k usmrcení bakterií ve vodě, ale ne na povrchu ani v biofilmu. Tím se vysvětluje, proč je často zjištěn nový výskyt bakterie. Protože po každé sanaci je nutné vypnout chemickou dezinfekci. A pokud nedošlo k eliminaci všech bakterií v biofilmu, dostanou se z těchto povrchů zpět do vody.

Proto jsou také dle DVGW W 551-2 nezbytné tři „kolaudační zkoušky“ po každém druhu sanace: po dvou, šesti a dvanácti týdnech.

Až po dvanácti týdnech je znám úspěch sanace a ani o den dřív. Na to je v každém případě nutné dbát.

Dále je nutné na rozdíl od dalších mikrobiologických sanací zpravidla najít kontaminovaný konstrukční díl a vyčistit ho nebo vyměnit. Přitom není zdaleka jednoduché zcela termicky dezinfikovat rozvod studené vody. Protože je nutné nejprve zjistit, zda jsou všechny komponenty dostatečně odolné při vyšších teplotách - přeci jen jsou koncipovány pro použití na studenou vodu.

Ve výsledku se jedná o kombinaci termického působení a větší výměny vody na všech odběrných místech. Navíc je nutné postupovat podstatně systematičtěji ve srovnání se sanací při kontaminaci Legionellou, protože tato bakterie velmi rychle zdvojnásobí svůj počet. Především se nelze v rozvodu studené vody po úspěšné sanaci spoléhat na další podporu vysokými teplotami. Co je tím míněno? V případě sanace při kontaminaci Legionellou je po termické dezinfekci rozvod teplé vody dále provozován na hygienicky bezpečných teplotách 60 °C / 55 °C, které mají dále během provozu dezinfekční účinek. Tento ochranný efekt však v případě Pseudomonas aeruginosa po termické dezinfekci studené vody odpadá. Pokud nedošlo k úplné eliminaci bakterií, rozmnožující se dále ve studené vodě.

Shrnutí

Naštěstí lze bakterii Pseudomonas aeruginosa zabránit používáním hygienicky vhodných výrobků, dodržování čistoty při práci a okamžitým zahájením řádného provozu po spuštění rozvodu pitné vody. Pokud však dojde ke kontaminaci, radíme využít podpory odborníků, kteří již mají se sanací objektů zkušenost. Vlastní pokusy většinou trvají dlouho a příslušným způsobem se prodraží.

Systém SWS pro hospodaření s vodou od SCHELL

Aby se bakterie pseudomonas aeruginosa do rozvodu nedostaly, je nutné zajistit pravidelnou výměnu vody na všech odběrných místech. Pomocí systému pro hospodaření s vodou jako je SCHELL SWS je možné simulovat řádný provoz všech odběrných míst. V případě sanace lze pomocí SWS optimálně naplánovat a provádět termické dezinfekce.

 

Související témata

Rohový ventil pro odběry vzorků - Plánovací pomůcky - Hygiena pitné vody

Jak se staly T-kusy u rozvodů opět populární

T-kusy u rozvodů nikdy neztratily pozici všeobecně uznávané regulační techniky. Přesto je před více než 10 lety především v zdravotnických zařízeních z velké části vytlačily řadové rozvody nebo...

Přečtěte si více