Nová sbírka předpisů DVGW W 551-4 (A) pro bakterii Pseudomonas aeruginosa – Co musí provozovatelé vědět
Dobré zprávy na začátek: Zdravé osoby zpravidla nejsou bakterií Pseudomonas aeruginosa ohroženy. Ovšem ve zdravotnických zařízeních a ve školkách je význam bakterie tím větší. Pro mnoho lidí z oblasti sanitární, topenářské a kanalizační branže je ovšem tato bakterie většinou neznámá – protože kontrola výskytu je povinná pouze v několika málo zařízeních, pravidelná kontrola však není předepsána zákonem o pitné vodě. V březnu 2024 byla zveřejněna sbírka předpisů DVGW W 551-4, která obsahuje první předpisy týkající se této bakterie a obsahuje souhrn všech důležitých informací. Kde a kdy musí být kontrolován výskyt bakterie Pseudomonas a kdy kontrola nedává smysl nebo není povinná, je uvedeno v tomto příspěvku.
Zvyšuje se počet kontaminací bakterií pseudomonas aeruginosa?
Aktuálně je zřejmé, že se případy kontaminace bakterií Pseudomonas aeruginosa v budovách a distribučních centrech množí. Je však těžké posoudit, zda se skutečně jedná o růst počtu případů nebo to je jen zvýšená pozornost veřejnosti na tyto zprávy. Bez pochyb lze však podotknout, že roste počet budov, které jsou bez příčiny kontrolovány ohledně přítomnosti bakterie Pseudomonas aeruginosa, přestože neexistuje povinnost kontroly provádět.
Povinnost kontroly: Prioritní veřejná zařízení
- Nemocnice a pečovatelská zařízení (domovy důchodců, pečovatelské domy),
- zařízení pro ambulantní operace, dialyzační střediska, polikliniky, porodnice, rehabilitační zařízení,
- školky.“
Budovy, na které se nevztahuje povinná kontrola, a výjimky
Zařízení jako hotely, obytné a kancelářské budovy nepodléhají povinnosti kontroly výskytu bakterie Pseudomonas aeruginosa. Protože: Patří k „neprioritním“ resp. „ostatním budovám“, jak DVGW W 551-4 tyto budovy označuje. Existuje však jedna výjimka: Pokud je například rekreační zařízení přednostně využíváno osobami s cystickou fibrózou, může být průzkum pitné vody i v této budově nařízen hygienickým úřadem na základě zvážení rizik. Bezdůvodné kontroly těchto budov však mohou mít drahé následky. Pokud totiž dojde k prokázání přítomnosti potenciálního patogenu, - nezávisle na tom, zda podléhá budova kontrolní povinnosti - je situace mnohem složitější: U rozvodu pitné vody bude nutné provést sanaci a nález musí být od uvedení do provozu nahlášen na hygienickém úřadě, předtím však nikoliv.
Pozitivní nález: A co teď?
Stejně jako se liší kontrolní povinnost rozvodů pitné vody u Legionelly a bakterie Pseudomonas aeruginosa, existují i při hodnocení nálezů velké rozdíly
Obecně známá je technická kontrolní hodnota pro Legionelly, která musí být menší než 100 KTJ/100 ml. Mezní hodnota pro Pseudomonas aeruginosa je přitom podstatně nižší. Hodnota musí být nižší než 1 KTJ ve 100 ml vody a platí pro všechny budovy, ve kterých byla prokázána přítomnost bakterie Pseudomonas aeruginosa.
Obecně je při každém pozitivní nálezu nezbytné zjistit a odstranit příčinu. Ovšem jen ve zdravotnických zařízeních a školkách pak je okamžitě nutné rozhodnout o ochranných opatřeních jako jsou sterilní filtry. U neprioritních a ostatních zařízení jsou ochranná opatření zpravidla nutná až od hodnoty nad 10 KTJ/100 ml. Ve výsledku to však rozhoduje hygienický úřad na základě posouzení rizik, například pokud se v místě zdržují mimořádně citlivé osoby. Obecně platí, že jsou sterilní filtry v těchto zařízeních spíše výjimkou než pravidlem - a v případě jejich použití jde často pouze o některé mimořádně citlivé oblasti, např. kde dochází k rozprašování pitné vody.
Dále je možné v těchto neprioritních a ostatních zařízeních tolerovat hodnoty do 10 KTJ/100 ml po dobu maximálně 3 měsíců. To znamená, tyto rozvody pitné vody lze zprovoznit, pokud je zajištěn řádný provoz.
Jakým způsobem lze do velké míry zabránit kontaminaci bakterií Pseudomonas aeruginosa a co je nutné dodržet při mikrobiologické sanaci rozvodu pitné vody, o tom pojednává část 2. našeho článku na téma Pseudomonas aeruginosa.